• Aktuality

Aktuality

16. června 2020

Krize otevřela školám oči. Zmizí zbytečná látka z dějepisu i češtiny

V této hodině žák porovná základní znaky jednotlivých taxonů (skupin) výtrusných, nahosemenných a krytosemenných rostlin. Když si ředitel základní školy v pražských Klánovicích Michal Černý přečetl plán jednoho z učitelů, co se mají učit sedmáci v přírodopisu, rozhodl se zakročit.


Domluvil se s učiteli, že během letní přípravy na další školní rok proškrtají své vzdělávací programy a nechají jen to nejdůležitější. Tyto plány si vytváří každý učitel pro svůj předmět sám. „Zjistil jsem, že v některých předmětech se mají děti učit šílené věci,“ říká Černý, který sám vyučuje matematiku a zároveň předsedá Asociaci ředitelů základních škol.


Podle odborníků během krize způsobené koronavirem vyplulo na povrch, kolik zbytečných věcí se děti učí. Školy byly během krize zavřené a výuka probíhala na dálku. Učitelé tak museli přemýšlet nad tím, co vypustit a co dětem předat on-line. A to jim otevřelo oči.


  • 50 procent učiva by se dalo na školách redukovat podle pedagoga Arnošta Veselého.

  • 950 tisíc žáků navštěvuje základní školy v tomto školním roce.

  • 3 roky bude trvat, než se děti začnou učit podle nových rámcových vzdělávacích programů.


Změnit se tak musí nejen plány učitelů, ale i takzvané rámcové vzdělávací programy. Ty připravuje ministerstvo školství a školy se jimi musí řídit při sestavování vlastních osnov.


„Jenom kosmetické změny nestačí. Učivo by se dalo redukovat o padesát procent,“ uvádí Arnošt Veselý, jenž vedl tým expertů, kteří pro ministerstvo školství připravili podklady pro rodící se strategii vzdělávání do roku 2030. Její výsledná podoba udá budoucí směr vzdělávání pro základní a střední školy.


Odborníci se podle Veselého shodli na tom, že zbytečné informace jsou vyučovány především v dějepisu, středoškolské biologii nebo zeměpisu. Proškrtání by se naopak nemělo dotýkat cizích jazyků a matematiky. O potřebě změnit výuku dějepisu se přitom hovoří dlouhodobě. „Učitelé často nemají čas na výuku moderních dějin. To je jasné, když celý rok s dětmi probírají antické Řecko, Řím a starověkou Čínu,“ přibližuje Roman Ziegler, ředitel 8. Základní školy v Mostě. Podle něj by stačilo, aby děti věděly, kde se Čína nachází a že jde o starý stát. „Nemusí umět vyjmenovat všechny císaře,“ doplňuje. Ředitelka pražské ZŠ Mendelova Martina Thumsová však upozorňuje, že řada učitelů svůj předmět neumí seškrtat. „Učitelé mají často pocit, že toho do dětí musí dostat co nejvíc. Neumí vybrat to nejdůležitější,“ říká Thumsová.


Problém přípravy na střední


Školám navíc hrozí, že pokud se do škrtání obsahu učiva pustí samy, nepřipraví děti dobře k přijímacím zkouškám na střední školy, v případě středních škol pak na maturitní didaktické testy. Ty jsou založeny právě na encyklopedických znalostech. Příkladem mohou být druhy vedlejších vět, které se děti učí v českém jazyce na druhém stupni. „Jenže ty často nepoznají ani sami učitelé,“ podotýká Ziegler.


Podle oslovených ředitelů je proto potřeba, aby se nejdříve začalo s redukcí zmíněných rámcových vzdělávacích programů ministerstva školství. Odborníci, kteří vytváří zadání pro přijímací řízení, vychází z toho, co je napsáno právě v rámcových programech. Práce na nových dokumentech pro školy již začaly a děti by se podle nich měly začít učit od září 2023.


Vycházet by přitom měly právě ze strategie, kterou připravil Veselý a jeho tým. Strategii vzdělávání do roku 2030 by podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) měla na podzim schvalovat vláda. Co by mělo nahradit seškrtané učivo, však zůstává nejasné.


„Nejčastěji se zmiňuje důraz na moderní dějiny. Já ale nemám být ten, kdo řekne, že tam nebude tohle nebo něco jiného,“ řekl včera Plaga pro rozhlasovou stanici ČRo Plus. Podle něj je důležité, že během krize zjistili i rodiče, nakolik jsou věci, které se děti učí, využitelné v životě.


„Pochopili, že když budeme redukovat učivo, nebude to znamenat, že děti budou o polovinu hloupější,“ dodal Plaga. Dotazy HN, co konkrétne by se mělo proškrtat a čím by školy měly prostor vyplnit, Plaga nezodpověděl.


Pedagog Veselý k tomu uvádí: „Jsou určitě témata a oblasti, které by si zasloužily více prostoru. V diskusích byl v tomto ohledu zmiňován větší důraz na moderní dějiny ve výuce dějepisu, rozvoj finanční a mediální gramotnosti nebo občanské dovednosti.“


Praktické využití


Ředitelka Martina Thumsová z pražské ZŠ Mendelova by byla ráda, kdyby se děti učily hlavně to, co si mohou prakticky vyzkoušet. „Třeba v chemii je to tak, že co si nevyzkouším, to zapomenu,“ míní.


Ministerstvo školství chce do budoucna školám pomoct tím, že k novým rámcovým vzdělávacím programům vůbec poprvé vydá i modelový školní vzdělávací program. Učitelé tak získají představu, čemu by se ve svém předmětu měli věnovat. Modelový program budou moct přejmout celý, nebo ho využijí pouze částečně.


„Myslím, že ho využije hodně škol. Když se totiž naposledy psaly školní vzdělávací programy, byly to dva roky úmorné práce, které bych nechtěl znovu zažít,“ dodává šéf Asociace ředitelů základních škol Černý.


Zdroj: ihned.cz


Sdílet na:  
Váš názor
Kontakty

Univerzita Karlova

Ovocný trh 560/5

Praha 1, 116 36

Česká republika


Identifikátor datové schránky: piyj9b4

IČO: 00216208 

DIČ: CZ00216208




Jak k nám